Poslední dopis Jaroslava Fraňka
Berlin-Plötzensee, 1.7.1943
Moje drahá ženo Tánino,
Dnes večer musím odejít – modli se za mně – jsem ku podivu klidný a smířen se vším. Pokud Ti mohu raditi tak se po válce znovu provdej, bys měla ještě děti, neboť to je vlastně účel života. Budeš-li v Rozvědčíku, pohosti prosím Tě 7.6. neb 27.6. vždy chudé děti budeš-li moci a dovolí li Ti to poměry nech vystavět na seči nad modříny z oblázků malou kapličku v podobě podkovy. Děkuji Ti ještě mnoho za několik krásných let života, které jsme v našem krásném Skřivánčím údolí spolu prožili. Neplač, mě již je lépe. Věřím v Boha a doufám že mě vezme na milost – třeba že jsem v životě mnoho hřešil.
Prosím Tebe a všechny, kterým jsem snad ublížil by mě odpustili a těm kterým jsem prospěl ať se za mne pomodlí. Pro Tebe bude lépe – neboť věřím že i pro Tebe bylo čekání strašné. Zbyde-li něco po mně je to Tvoje a doufám že budeš spravedlivě vůči mojím sourozencům a Máře postupovat.
Vyzpovídá mi dnes pan farář Rössle, který zná polsky. Jsem rád, že odejdu smířen s Bohem. Pozdravuj maminku, švagry a švagrové – příbuzné, známé – a vůbec všechny lidi u nás které jsem měl rád. Tebe jsme měl rád, opravdu rád a přeji Ti ze srdce hodného hocha třeba jako je Karlíček Germařů. Pozdravuj Jendu, Pepíčka a Edu, hoteliéra z boudy Wecke. Panu faráři ze vše děkuji, ať se za mně modlí.
Líbám Tě naposledy – S Bohem
Tvůj Jaroslav.
Moje drahá ženo Tánino,
Dnes večer musím odejít – modli se za mně – jsem ku podivu klidný a smířen se vším. Pokud Ti mohu raditi tak se po válce znovu provdej, bys měla ještě děti, neboť to je vlastně účel života. Budeš-li v Rozvědčíku, pohosti prosím Tě 7.6. neb 27.6. vždy chudé děti budeš-li moci a dovolí li Ti to poměry nech vystavět na seči nad modříny z oblázků malou kapličku v podobě podkovy. Děkuji Ti ještě mnoho za několik krásných let života, které jsme v našem krásném Skřivánčím údolí spolu prožili. Neplač, mě již je lépe. Věřím v Boha a doufám že mě vezme na milost – třeba že jsem v životě mnoho hřešil.
Prosím Tebe a všechny, kterým jsem snad ublížil by mě odpustili a těm kterým jsem prospěl ať se za mne pomodlí. Pro Tebe bude lépe – neboť věřím že i pro Tebe bylo čekání strašné. Zbyde-li něco po mně je to Tvoje a doufám že budeš spravedlivě vůči mojím sourozencům a Máře postupovat.
Vyzpovídá mi dnes pan farář Rössle, který zná polsky. Jsem rád, že odejdu smířen s Bohem. Pozdravuj maminku, švagry a švagrové – příbuzné, známé – a vůbec všechny lidi u nás které jsem měl rád. Tebe jsme měl rád, opravdu rád a přeji Ti ze srdce hodného hocha třeba jako je Karlíček Germařů. Pozdravuj Jendu, Pepíčka a Edu, hoteliéra z boudy Wecke. Panu faráři ze vše děkuji, ať se za mně modlí.
Líbám Tě naposledy – S Bohem
Tvůj Jaroslav.